Zákonodárce ale nemůže taxativně a podrobně učinit výčet všech situací, ve kterých se může orgán veřejné moci ocitnout. Z tohoto důvodu se ve správním řádu nachází základní zásady postupu správních orgánů, které určují jejich základní mantinely.

Výčet základních zásad činnosti správních orgánů se nachází v ustanoveních § 2 – 8 správního řádu. Jedná se zejména o zásady:

• zákonnost
• ochrana dobré víry a oprávněných zájmů
• veřejný zájem
• služba veřejnosti
• zákaz zneužití správního uvážení
• legitimní očekávání
• materiální pravda
• rovnost a nestrannost
• procesní ekonomie

Uvedené však neznamená, že v rámci zbývající právní úpravy správního řádu není možné naleznout jiné zásady.

Dokonce to ani neznamená, že v dalších ustanoveních správního řádu nejsou některé zásady popřeny či vyloučeny. Např. § 141 odst. 4 správního řádu upravuje zásadu formální pravdy, kterou je vyloučena zásada materiální pravdy upravené v § 3 správního řádu a aplikována nová zásada.

Důležitost základních zásad činnosti správních orgánů spočívá v jejich obecné aplikaci na postup správních orgánů.

Aplikace základních zásad je dále rozšířena prostřednictvím § 177 odst. 1 správního řádu. Ten stanoví, že základní zásady se použijí při výkonu veřejné správy. A to i když zvláštní zákon vylučuje použití správního řádu a neupravuje vlastní zásady.  Zásady upravené zvláštním zákonem musí svým obsahem nahrazovat základní zásady dle správního řádu.

Široká použitelnost základních zásad by měla zajistit, že veřejná správa bude vždy při svém postupu limitována zákonnými zásadami. 

Zjednodušeně lze konstatovat, že základní zásady směřují k naplnění zásady enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí. Zároveň zákonodárce prostřednictvím základních zásad adresátům veřejné správy poskytl představu, jak by vůči nim měl správní orgán postupovat. 

Postupuje ve vaší věci správní orgán v rozporu se základními zásadami?

Neváhejte nás kontaktovat.